Dobré mravy soutěže (září 2014)

5. 9. 2014

Od první republiky do dnes  bylo na toto téma  popsáno nespočet stránek právních úvah a soudních rozhodnutí . Soukromé soutěžní právo totiž bylo a je  tzv. právem soudcovským, kdy právní normu  dotváří a tedy naplňuje až soud svým výkladem. Je tomu tak proto, že hospodářské soutěžní chování  se neustále vyvíjí a popisné  právo by průběžně zastarávalo. 

Regulovat hospodářské soutěžení   je oříšek, neboť jeho samým jádrem je snaha zničit  konkurenci. Dobré soutěžní mravy jsou soudci zpravidla chápány jako to, co se v relevantním  místě, čase a trhu akceptuje, co odpovídá většinově uznávané obchodní etice. Relevantním místem může být celá republika nebo  místní farmářský trh, podle toho, zda se soudíte o název celostátního deníku nebo stánku na Kozím plácku. Rozhodným časem doba, kdy se soutěžní jednání odehrává a relevantním trhem  oblast, kde může objektivně dojít k ekonomické soutěži (nemusí se totiž vždy jednat o stejné či zaměnitelné produkty).

O počátku devadesátých let naštěstí vzniká nekalosoutěžní  judikatura, ze které je možné odhadnout, co by soud ještě uznal soutěžně mravným, například (upraveno):

Soutěžení na trhu připouští určitou míru agresivity, avšak ani zde se nelze dopouštět jednání, které je ve vztahu k ostatním soutěžitelům zákeřné, podvodné či parazitující nebo předstupuje před spotřebitele a zákazníky s klamavými reklamami či balením a značením výrobků. Nemravný postup spatřuje soud nikoli v samotném  znění ochranné známky, ale v tom, že tato sama o sobě dostatečně rozlišující ochranná známka je užita na výrobcích žalované, jejichž obaly jsou svým grafickým a tvarovým provedením, volbou barev a uspořádání slov velmi podobné výrobkům žalobce. Nic nebránilo žalované, aby volila zcela jiné barvy etikety, jinou velikost a uspořádání písma, popř. jiný tvar obalu (Májka – Májkrém).

Je nepřípustné, aby to byl soutěžitel, kdo si pro sebe osobuje právo arbitra a právo navenek veřejnosti sdělovat svůj soud, že určitá reklamní akce konkurence je klamavá, nepravdivá a nekalosoutěžní  (sobí parohy Vodafone nasazené billboardům O2).

Je v rozporu s dobrými mravy soutěže(..), pokud nabídkový dopis  obsahuje odkaz na činnost a postavení osob, podepsaných na letáku, u jiného soutěžitele s cílem zdůraznit návaznosti na svou předchozí činnost, získané zkušenosti i kvalitu poskytovaných služeb, jež však byly předtím spojeny s osobou druhého soutěžitele a vytvořit si výhodnější podmínky pro počátek podnikání.

Mají-li obchodní společnosti shodný předmět podnikání ( pekařství) a shodný kmen obchodní firmy ( „Houska“ ) a nachází-li se provozovna první společnosti na adrese bývalé provozovny druhé společnosti, kterou dříve dlouhodobě vedl společník první společnosti, jsou znaky nekalé soutěže naplněny i tehdy, je-li kmen obchodní firmy první společnosti doplněn o označení obce a o příjmení onoho společníka („Houska Vinohrady Novák“).

Závěrem poznámka, že soutěžní dobré mravy nejsou totéž, co dobré mravy obecné.   Obecné  mravy netolerují  násilí, vulgaritu, pornografii,  zneužívání náboženských symbolů, rasismus, krádež … soutěžní  mravy „snesou více“, ale i ony mají své, v čase se měnící a soudem dotvářené, hranice.  A pokud  jde o reklamu, obecné dobré mravy jsou dle zákona o regulaci reklamy závazné  i pro ni.

JUDr. Karla Chlumská

AK Svoboda Chlumská Chrůma a partneři

Uveřejněno v Marketing Sales Media, vyd. Empresa Media a.s.